Jaro II.

Fešáci

1:MG#my čekali jHaro, a zF#atím přišel mrG#máz,
tak strašlivou zHimu nezF#ažil nikdo z nG#más,
z těžkých černých mrHaků se stF#ále sypal snG#míh
a vánice sHílí v porF#yvech ledovG#mých.
Z chHýší dřevo mizí a mF#ouky ubývá,
dC#mo sýpek se raději už nF#ikdo nedívá,
zvHěř z okolních lesů nám stF#ála u dveří
C#ma hladoví ptáci přilF#étli za zvěří, a stále blG#míž.
2:Jednoho dne večer, to už jsem skoro spal,
když vystrašenej soused na okno zaklepal:
"Můj synek doma leží, v horečkách vyvádí,
já do města bych zašel, doktor snad poradí."
Půjčil jsem mu koně, a když sedlo zapínal,
dříve, než se rozjel, jsem ho ještě varoval:
"Nejezdi naší zkratkou, je tam příkrej sráz
a v týhletý bouři tam snadno zlámeš vaz, tak neriskuj!"
3:Na to strašný ráno dnes nerad vzpomínám,
na tu strašnou chvíli, když kůň se vrátil sám,
trvalo to dlouho, než se vítr utišil,
na sněhové pláně si každý pospíšil.
Jeli jsme tou zkratkou až k místu, které znám,
kterým bych v té bouři nejel ani sám,
a pak ho někdo spatřil, jak tam leží pod srázem,
krev nám tuhla v žilách nad tím obrazem, já klobouk sňal.
*:NG#měkdy ten, kdo spHěchá, se dF#omů nevracG#mí ...
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T21:02:23.618+00:00
Výsledky hledání: